další instituce resortu ŽP  
Správa jeskyní ČR CZ PL EN RU DE
Jeskyně Na Pomezí
Spustit virtuln prohldku

GEOLOGICKÝ VÝVOJ OBLASTI

Složitá geologická stavba Králického Sněžníku, Hrubého Jeseníku, Rychlebských hor, Hanušovické a Zlatohorské vrchoviny je výsledkem dlouhého a komplikovaného vývoje, trvajícího více než miliardu let. Během této doby byla převážná část zdejších hornin intenzívně metamorfována, tj. přeměněna v tzv. krystalické horniny - krystalinikum.

Od systému hlubokých zlomů s tzv. ramzovským nasunutím, které protínají Hrubý Jeseník ve směru SV - JZ, leží západním směrem horniny lužické geologické oblasti, které jsou pravděpodobně starohorního (proterozoického) původu. Na východ od zlomů jsou horniny moravskoslezské oblasti, které vznikly pravděpodobně ve starohorách až starších prvohorách (paleozoikum). Původně mořské sedimenty poměrně pestrého složení, s vložkami vulkanitů, byly intenzívně zvrásněny, rozlámány a opakovaně metamorfovány, nejvíce tzv. variským (hercynským) vrásněním na konci starších prvohor. Součástí tohoto procesu byl i hlubinný magmatismus, jehož produktem je mj. i žulovský granitoidní masiv. Převážně sedimentární horniny byly přeměněny na ruly, svory, fylity, grafitické břidlice, kvarcity a erlany. Vápence a dolomity rekrystalovaly za vysokých tlaků a teplot na krystalické vápence - mramory. Přitom byla původně souvislá vápencová souvrství rozlámána na menší tělesa, v nichž v průběhu následujících dlouhodobých procesů vody postupně vytvářely krasové jevy.

Další výrazné změny a hrubou dnešní podobu vtisklo tomuto území alpinské vrásnění ve třetihorách, které obnovilo pohyby na starších zlomech, výzdvih geologických bloků a vytvořilo tak podmínky pro vznik dnešního horského reliéfu. Staré krasové jevy v podstatě zanikly a začala se vytvářet jejich nová, už dnešní podoba.

Mocnější polohy vápenců s krasovými jevy a jeskyněmi vystupují zejména v pestrých souvrstvích tzv. stroňské skupiny v masivu Králického Sněžníku a v ještě větším rozsahu v tzv. pásmu Branné, které tvoří téměř souvislý pruh od Olšan na jihu až po obec Lipová - lázně na severu (zde jsou u ní Jeskyně Na Pomezí). Zde na ně navazují vápencové ostrovy metamorfovaného pláště hornin žulovského masivu, mezi které patří i supíkovické mramory s Jeskyní Na Špičáku.

Srdce, foto P. Zajíček, archiv SJ ČRKRÁPNÍKOVÁ VÝZDOBA

Krápníková a sintrová výplň je bohatá s pestrými tvary a ojedinělými sintrovými útvary a různě velikými a různě utvářenými stalaktity a stalagmity. Stalaktity vytváří brčka a mrkve, stalagmity sloupky a kužely, společně stalagnáty, největším stalagnátem je Maják o výšce 2,5 m. Nejtypičtější v jeskyni jsou mohutné kaskádovité sintrové náteky a velké stalaktity srdcovitého tvaru. Sintrová jezírka a misky se sintrovými hrázkami obsahují jeskynní perly. V nezpřístupněných částech jeskyní se zachovala pěkná a bohatá výzdoba se v původním stavu.

 
Copyright © Správa jeskyní ČR | napište nám | mapa stránek | design by virushka | created by ONESOFT s.r.o.