další instituce resortu ŽP  
Správa jeskyní ČR CZ PL EN RU DE
Jeskyně Na Turoldu
Spustit virtuln prohldku

Historie objevování a zpřístupňování

       
Zub mamutaZatím nejstarší známá zpráva o jeskyni na vrchu Turold pochází z roku 1669, kdy vyšla latinsky psaná lékařská kniha mikulovského rodáka Jana Ferdinanda Hertoda z Todtenfeldu s titulem „Tartaro - Mastix Moraviae etc“. Autor v knize líčí nález mikulovských kameníků, kteří z hlubin hory vytáhli stehenní kost nesmírné velikosti předpotopního jednorožce nebo zkamenělé slonoviny.
Výstižný popis jeskyně lze najít ve 2. svazku 2. dílu rozsáhlé topografie Moravy „Die Markgrafschaft Mähren topographisch, statistisch und historisch geschildert“ z let 1835 - 1842, jejímž autorem je Gregor Wolny, příslušník benediktinského řádu a profesor brněnského lycea, který klade jeskyni mezi přírodní zvláštnosti Moravy.
Ještě z počátku 20. století jsou dochovány zprávy, dle nichž se do jeskyně muselo sestupovat po laně a přímo na povrchu ležely kosti pravěkých zvířat. Na tehdejším geologickém a archeologickém výzkumu se podílel pozdější správce mikulovského muzea Dr. Karel Jüttner. Ten je autorem řady archeologických nálezů, umožňujících datovat různá osídlení jeskyně. I přes veškeré snahy ochránců přírody, archeologů a geologů, byla tato jeskyně kolem roku 1916 těžbou vápence zničena.
Tak se stalo, že v roce 1934, kdy byla těžba vápence ve velkém dvouetážovém kamenolomu ukončena, zbyly z někdejšího, rozsahem a velikostí podzemních prostor i archeologickým obsahem sedimentů mimořádně významného jeskynního systému, už jen nepatrné zbytky. Pozdě, až 10.května 1946, Okresní správní komise v Mikulově vyhlásila vrch Turold přírodní rezervací.Archeologické vykopávky na Turoldu
Roku 1949 v Mikulově vznikla amatérská skupina Speleologického klubu v Brně, která začala zkoumat zachovaná torza jeskyní na Turoldu. Dne 27.října 1951 se skupině, vedené Benediktem Závadou, podařilo proniknout v jižní stěně lomu do prvních velkých prostor. Během let 1952 – 1954 postupně objevili a prozkoumali 470 m chodeb.
Po jednoduchých terénních úpravách, s dřevěnými schody a elektrickým osvětlením, byla v roce 1958 jeskyně v délce 240 m zpřístupněna i veřejnosti. O devět let později však byla z důvodu vážné nemoci hlavního iniciátora a správce jeskyně Antonína Holana opět uzavřena.
Poté byla jeskyně dlouho bez přímého dozoru a s často vypáčenými dveřmi pomalu devastována. Nezvaní návštěvníci poničili elektroinstalaci, počmárali stěny a poničili i krápníkovou výzdobu. Roku 1974 byla znovu projednávána možnost využití jeskyně pro veřejnost. Pracovní skupina vedená Pavlem Samuelem uzavřela jeskyni pevnými dveřmi, provedla nový průzkum a zaměření jeskyně i přilehlého okolí, zejména jako podklad pro projektovou dokumentaci pozdějších zpřístupňovacích prací. Při těchto průzkumech bylo objeveno na 250 m dalších chodeb. V té době byl také od skládek odpadů vyčištěn a vhodně rekultivován i celý prostor bývalého kamenolomu a zřízena v něm naučná stezka s výukovými panely.
V roce 1975 byla pod patronací Státního ústavu památkové péče a ochrany přírody v Praze ustavena nová dobrovolná speleologická skupina, která se v roce 1976 stala základní organizací České speleologické společnosti 6-13 Jihomoravský kras.
V roce 2004 se jeskyňářům za finanční podpory sponzorů a hlavně Městského úřadu Mikulov podařilo znovu v jeskyni pro turisty zpřístupnit 280 m dlouhou návštěvní trasu. Od roku 2005 je Jeskyně Na Turoldu v péči státní ochrany přírody, nejprve Agentury ochrany přírody a krajiny ČR, od roku 2006 Správy jeskyní ČR, příspěvkové organizace Ministerstva životního prostředí. Prohlídka jeskyně vhodně navazuje na obnovenou naučnou stezku s expozicí hornin – geoparkem, v prostoru rekultivovaného kamenolomu Na Turoldu.

                Od roku 1976 do roku 2015 bylo v Jeskyni Na Turoldu a související Liščí díře prozkoumáno, zmapováno a zdokumentováno celkem 3100 m podzemních prostor. Je to největší jeskynní systém v druhohorních vápencích v České republice.

Přehled objevů

  

1669 – mikulovští kameníciPřed vchodem roku 1953
Nálezy kostí v chodbách Turoldu
 
1835 – Gregor Wolny
Výstižný popis Turoldovy (?) jeskyně
 
1910–16 - Dr. Karel Jüttner
Archeologické výzkumy Turoldovy  jeskyně (?)
 
1951 – Benedikt Závada
Průnik do prvních částí pokračování Turoldovy jeskyně
 
1952-54 – skupina B. Závady
470 m chodeb, Balvanitý dóm, Netopýří dóm, Jezerní dóm, Stará krápníková síň, Pohádková síň.
 
1974 - Pavel Samuel a kol.
Při průzkumu a mapování objeveno 250 m nových chodeb
 
1976-88 skupina Josefa Fornála
Objeveno 580 m chodeb. Horní patra, Bludiště, Májové síně, Velikonoční síně, Písčitá síň.
Celková délka systému činí 1300 m.
 
1999 – Marian Budoš , Petr Kos
Řícené dómy
 
2000 – ZO ČSS 6-13, 6-12, 6-15
Fakírské chodby
 
2001- Jiří Kolařík, Jana Bartlová
Učitelčin dóm
 
2001 – Jiří Kolařík, Jaroslav Rakušan
Tunelová chodba, Síňka tradic, Dóm Fantazie
 
19.10.2002 – Jiří Kolařík, Jaroslav Rakušan, Vojtěch PazderkaVstup do jeskyně 1975 - 2003
Propojení jeskyně Liščí a Jeskyně Na Turoldu
 
2002 – ZO ČSS 6-12, 6-15
Aragonitová propástka, Černá chodba, Pohřebiště krápníků
 
2003- Jiří Kolařík, Vojtěch Pazderka, Zdeněk Frgala
Propástka, Obdélníkový dóm, Nízký dóm, Divadelní dóm, Odpočinkový dóm
 
2003 – Jiří Kolařík, Zdeněk Frgala
Damoklova jeskyně, jeskyně Kedlubna
 
2004–2006 –ZO ČSS 6-13 Jihomoravský kras Mikulov
150 metrů chodeb , U Vítězného oblouku, Jehličkový sál, Síň U dvou teplých a jedné studené,
a další.
 
2007 – Jiří Kolařík, Radim Dvořák, Vojtěch Pazderka
Zámecká jeskyně
 
 
Copyright © Správa jeskyní ČR | napište nám | mapa stránek | design by virushka | created by ONESOFT s.r.o.