další instituce resortu ŽP  
Správa jeskyní ČR CZ PL EN RU DE
Kateřinská jeskyně
Spustit virtuln prohldku

GEOLOGICKÝ VÝVOJ OBLASTI

Geologická expozice před Kateřinskou jeskyní, foto K. MotyčkováMoravský kras budují vápence - organnogenní mořské usazeniny z období středního až svrchního devonu. Podle vývojových etap tvoří souvrství josefovských, lažáneckých, vilémovických a křtinských vápenců, jejichž celková mocnost je odhadována na 500 - 1000 metrů. Na západě nasedají na hlubinné vyvřeliny - granodiority brněnského masivu, na východě jsou překryty kulmskými drobami a břidlicemi karbonského stáří.

Po ústupu prvohorního moře a mohutném variském vrásnění, které zasáhlo celý Český masív, začaly vápence podléhat intenzivnímu krasovění. To bylo v průběhu druhohor a třetihor opět přerušováno krátkodobými mořskými záplavami. Byly odrazem některých fází mohutného alpinského vrásnění.

Druhohorní moře zanechalo své karbonátové sedimenty se zkamenělinami amonitů, belemnitů a dalších mořských živočichů například v okolí Olomučan. Z období spodní křídy se dochovaly pestré vrstvy kaolinických písků a jílů, vyplňující hluboké krasové kapsy (tzv geologické varhany) v okolí městečka Rudice. Je to pozůstatek kontinentální sedimentace, kdy zde vládlo tropické klima. Vývoj Moravského krasu ovlivnila mořská bádenská záplava ve třetihorách. Hluboké krasové kaňony s nejstaršími jeskynními systémy tehdy zaplnily vrstvy mladých jílových sedimentů, což vyvolalo zásadní změny v hydrografickém vývoji Moravského krasu. Od poloviny třetihor už Moravský kras dostává postupně dnešní podobu.

 

Bambusový lesík, foto A. Komaško - archiv SJ ČR

 

KRÁPNÍKOVÁ VÝZDOBA (A MINERÁLNÍ VÝPLNĚ)

Krápníková výzdoba Kateřinské jeskyně byla zčásti poznamenána řícením stropů za vzniku velkých prostor. Staré krápníky byly pohřbeny pod sutěmi pouze na stěnách se dochovaly nejstarší krápníkové formy v podobě sintrových náteků a ojedinělých stalaktitů a stalagmitů. V částech, kde k řícení stropů nedocházelo, se však dochovala bohatá a unikátní krápníková výzdoba. Jedná se především o úsek nové Kateřinské jeskyně za Hlavním dómem. Dominantou těchto prostor jsou hůlkové stalagmity a stalagnáty seskupené v tzv. Bambusovém lesíku. Díky příhodným podmínkám (stálý skap z relativně malé výšky) vyrostly tyto krápníky do výšky až 3 metry, přičemž v celé své délce zachovaly tloušťku jen 2 - 4 centimetry. Bambusový lesík tak patří mezi nejpozoruhodnější části podzemí Moravského krasu. Za zmínku stojí též barevně nasvětlený kamenný útvar Čarodějnice, který je symbolem Kateřinské jeskyně.

 

 
Copyright © Správa jeskyní ČR | napište nám | mapa stránek | design by virushka | created by ONESOFT s.r.o.