další instituce resortu ŽP  
Správa jeskyní ČR CZ PL EN RU DE
Mladečské jeskyně
Spustit virtuln prohldku

GEOLOGIE A KRAS

Ostrůvky vápenců Mladečského krasu patří geologicky k jednomu z pruhů devonských hornin středomoravské části Českého masivu, označovanému jako konicko-mladečský devon. Tento pruh se vynořuje ve směru JZSV z podloží okolních spodnokarbonských flyšových hornin v Bouzovské vrchovině, vychází pod pokryvem neogénních a kvartérních sedimentů ve skalním dně údolí Moravy na Třesínském prahu a v severozápadní části Uničovské plošiny.

Devonský pruh a jeho širší okolí je tektonicky součástí kry Hornomoravského úvalu, staré, ale stále velmi nestabilní tektonické jednotky Českého masivu. Velmi důležitý systém starých zlomů směru SZ-JV, součást výrazné zlomové zóny Hané, protíná území Třesínského prahu a dělí jej nejen geologicky, ale i morfologicky.

Na povrch v Mladečském krasu vystupují vápence vývoje Moravského krasu, které jsou ekvivalentem vilémovických vápenců macošského souvrství. Jsou deskovité, lavicovité až masívní a v průběhu variského vrásnění prodělaly slabou metamorfózu. Od okolních kulmských hornin (především břidlic), i od vápenců Javoříčského krasu, jsou odděleny tektonicky řadou zlomů. Část Mladečského krasu na zlomové zóně Hané kryjí mocné štěrkopískové výplně údolí Moravy.

Na vápencových výchozech, zejména na morfologicky nejvýraznějším Třesíně, jsou vyvinuty povrchové krasové jevy - škrapy a škrapová pole, závrty, mělké deprese a propadliny. Dobře jsou v Mladečském krasu vyvinuty geologické varhany, odkryté např. v kamenolomu Měrotín (přírodní památka Geologické varhany).

Z podpovrchových krasových jevů jsou vedle Mladečských popsány další čtyři jeskyně:

Kniesova jeskyně 3 x 2 m se strmou propástkou vyplněnou hlinitými sedimenty byla objevena v roce 1904 pod skalní stěnou asi 50 m severně od vchodu Kladečských jeskyní a badatelům poskytla velké množství lidských kostí včetně lebek, jejich kostěné a pazourkové nástroje, i mnoho kostí pleistocenních zvířat. Později byla bohužel zničena pokračující těžbou.

Jeskyně Na Třesíně 1 se nacházela pod skalní stěnou dalších 50 m severněji a byla také odlámána. Její výzkum nepřinesl žádné nálezy.

Podkova je 162 m dlouhá obloukovitá chodba se dvěma vchody. Původně dvě jeskyně byly při romantické úpravě krajiny začátkem 19. století na přání lichtenštejnských majitelů uměle propojeny. Také z ní pochází nálezy kostí lidí a pleistocenních zvířat i pazourková industrie, obdobné nálezům z Mladečských jeskyní. První písemná zmínka o jeskyni je už z roku 1670. Jeskyni obývá 12 druhů netopýrů a vrápenců, z nichž nejvýznamnější jsou netopýr černý (Barbastella barbastellus) a netopýr velký (Myotis myotis).

Třesínská jeskyně (též Ve štole) je 87 m dlouhý labyrint síní a jejich chodbovitých spojek, odkrytý na konci 265 m dlouhé průzkumné štoly, která v roce 1969 ověřovala zásoby ložiska vápenců. Upravené a částečně rozšířené prostory dnes slouží jako speleoterapeutická ozdravovna pro děti.

Na Třesíně 2 je 14 m hluboká propasťovitá korozní jeskyně ve svahu hřebenové části Třesína. Existenci dalších, předpokládaných a dosud neodkrytých jeskynních systémů prokázal hydrogeologický výzkum podzemního krasového odvodňování. Je součástí rozsáhlé krasové zvodně, protékající hluboko ve vápencích od Javoříčka až po údolí Moravy a   napájející prameniště Čerlinka, významný zdroj pitné vody Olomoucka. V Mladečském krasu je na něj vázáno několik ponorů i aktivních krasových vývěrů, např. Řimické vyvěračky pod severovýchodním úpatím Třesína.

KRÁPNÍKOVÁ VÝZDOBA MLADEČSKÝCH JESKYNÍ

I přes značnou devastaci v průběhu 19.století, kdy se předpokládalo, že jeskyně budou zničeny pokračujícím kamenolomem, se v jeskyních zachovala místy poměrně bohatá krápníková výzdoba. V podzemí s hladce korodovanými stěnami, četnými skalními kulisami a korozními žlábky, které někteří badatelé omylem považovali za dílo pravěkého člověka, se v některých síních vytvořily, dodnes dochovaly a stále se tvoří stalaktity, masivní stalagmity, sintrové kůry i barevné sintrové náteky na stěnách. Drobnější krápníkové útvary, jako stalaktitová brčka a mrkvovité stalaktity, byly zčásti v dřívějších dobách poničeny lidmi. Dokonce i větší krápníkové útvary z prvních odkrytých prostor byly vylamovány a prodávány v Olomouci na tržištích nebo zdobí hroby na olomouckém hřbitově. V jeskyni po nich zůstaly jen pahýly kořenů. Podlahové sintrové kůry byly zase odstraňovány při archeologických výkopech. Přesto jsou v jeskyních malebná zákoutí, kde se vedle starých krápníků tvoří i nová výzdoba. Mezi nejkrásnější a téměř neporušené patří Chrám přírody a Panenská jeskyně. Dominantou a symbolem podzemního systému je přes dva metry vysoký stalagmit nazývaný Mumie

 
Copyright © Správa jeskyní ČR | napište nám | mapa stránek | design by virushka | created by ONESOFT s.r.o.