další instituce resortu ŽP  
Správa jeskyní ČR CZ PL EN RU DE
Punkevní jeskyně
Spustit virtuln prohldku

Moravský kras

Propast Macocha, foto Petr Zajíčekje největším a nejvýznamnějším krasovým územím v České republice. Leží severně od Brna a s plochou 94 km2 devonských vápenců (šířka 3 - 5 km, délka 25 km) je součástí Drahanské vrchoviny. Samostatné hydrografické části jej dělí na severní - systém Punkvy, střední - systém Křtinského a Jedovnického potoka a jižní část - systém Říčky

PUNKEVNÍ JESKYNĚ:

  • leží v severní části Moravského krasu v kaňonu Pustého žlebu, v národní přírodní rezervaci Vývěry Punkvy v chráněné krajinné oblasti Moravský kras
  • jsou vývěrovou větví hydrografického systému Punkvy, součástí nejrozlehlejší a nejdelší jeskynní soustavy v ČR - Amatérské jeskyně (délka 33km); do Punkevních jeskyní ústí také 187,5m hluboká, světově proslulá propast Macocha
  • sestávají ze suché a vodní části; suchá patra byla postupně objevována v letech 1909 - 1914, vodní část a k nim přilehlé suché prostory byly odkrývány v letech 1920 - 1933; v některých partiích pokračují objevy dodnes
  • celková délka všech známých chodeb dosahuje 4km s výškovým rozpětím (denivelací) přes 187m
  • suchá část jeskyní byla zpřístupněna veřejnosti již v roce 1909, v dnešním rozsahu je systém přístupný od roku 1933; vodní plavba na člunech je provozována od roku 1920; dnešní délka zpřístupněné trasy činí 1250 m
  • doba prohlídky : 1 hodina
  • teplota vzduchu : 7 - 8° C, relativní vlhkost : cca 99%

PROPAST MACOCHA - základní historické údaje

1. písemná zmínka M.A. Visgius 1663
1. historicky ověřený sestup na dno Lazar Schopper 1723
1. vědecká expedice ing. Karel Rudzinsky 1784
nakreslil první vertikální řez propastí

Další významné sestupy

  • Hugo Salm 1808
  • Dr. Jindřich Wankel 1856
  • Eduard H. von Hankenstein 1856
  • Dr. Martin Kříž 1864
  • Othmar Skala 1889
  • Adolf Podroužek 1894
  • Florian Koudelka 1898
  • prof. Karel Absolon 1901, 1903, 1905, 1907, 1909

Až do roku 1914 se v okolních obcích tradovalo zvláštní řemeslo - vynašeč sebevrahů z Macochy.

Pověst o Macoše
V nedaleké obci Vilémovice žil vdovec s malým synkem Janíčkem. Když se podruhé oženil, přivedl Janíčkovi novou matku a později i bratříčka. Zatímco Jan byl zcela zdráv, jeho bratra sužovaly nemoci. Macecha proto svého nevlastního syna nenáviděla a poslechla bábu kořenářku, která jí předpověděla, že pokud Janíček zemře, její vlastní syn se uzdraví. Vylákala proto Janíčka na okraj propasti, aby tam sbíral lesní plody a potom jej svrhla dolů. Hoch se však šťastnou náhodou zachytil za větve stromů a začal volat o pomoc. To zaslechli dřevorubci a pomocí lan jej zachránili. Zatím se macecha vrátila domů a našla svého vlastního syna mrtvého. Jeho tělíčko vzala do náruče, napůl šílená se vrátila k propasti a vrhla se do její temné hlubiny. Od těch dob se propast nazývá Macochou.

 
Copyright © Správa jeskyní ČR | napište nám | mapa stránek | design by virushka | created by ONESOFT s.r.o.