další instituce resortu ŽP  
Správa jeskyní ČR CZ PL EN RU DE
Punkevní jeskyně
Spustit virtuln prohldku

OBJEVOVÁNÍ, ZPŘÍSTUPŇOVÁNÍ PUNKEVNÍCH JESKYNÍ

Pohlednice, tisk KalivodaO vývěry Punkvy a jeskyně v okolí byl poměrně velký badatelský zájem již v 19. století. Už MUDr. Jindřich Wankel se za nízkých vodních stavů snažil proniknout proti proudu Punkvy do předpokládaných neznámých jeskyní. V cestě mu však bránila vodou zatopená chodba - tzv. sifon.

Jeho vnuk, profesor Karel Absolon, později se svou pracovní skupinou na jeho průzkumy úspěšně navázal. V létech 1909 - 1914 postupně objevili suchou část Punkevních jeskyní : „...tak započal 26.září objevný pochod po souši ke dnu Macochy, jenž byl ukončen 31. ledna r. 1914. V třetí pracovní den byl prosekán otvor vyerodovaný přírodou v lité skále a začali jsme drtit balvany a a vytahovat je po kusech. Konečně jsem se mohl opatrně proplazit mezi zbylou balvanitou sutí s kol. V. Ješkem a sjet po laně dolů. Ocitli jsme se v nevlídné prostoře , na jejímž dně byly volná směs balvanů. Prodíráme se a slézáme níž a níže mezi kamennými kolosy. Vtom se zaleskla vodní hladina - jsme tedy přece u Punkvy ! Je to ale zase jen nepřekročitelný sifon. Zpět ! Hledáme další pokračování, hledáme další průvan, který se nám dole ztratil. Vede nás s naprostou určitostí do výše k malému otvoru. Kol. Ješek staví se mi na ramena a pak vytahuje i mne vzhůru. Plazíme se po břiše kanálem - nyní už můžeme lézt po kolenou, vztyčujeme se, naše hlasy vyvolávají ozvěnu - vtom, je to možné ? Dech se nám zatajil úžasem. Před námi je ohromná prostora. Voláme a ozvěna odumírá daleko vzadu. Kam až reflektor dosvítí, všude fantastické krápníkové tvary. Blízko nás ohromný stalaktit v podobě bodla a tam vzadu krásné bílé stěny ! Nikoliv, koncentrujeme oba reflektory a ze stěny se vyklubává nesmírná spousta krápníků. Takové chvilky zbavují člověka veškeré rozvahy. Což na tom, že stojíme na místě, kde druhého dne jsme nebyli vstavu slézt dolů bez lan. jen kupředu ! Nevím již, jak to šlo, ale nyní jen po skalních výběžcích nalevo u stropu, podporujíce jeden druhého, spouštějíce se jeden přes druhého, traverzujeme kolmou stěnu a dostihujeme šťastně prostory. Započíná historický a pamětihodný okamžik ve výzkumu Moravského krasu. Člověk nastupuje želanou objevnou cestu ke dnu propasti Macocha..." Tolik slova a zážitky prof. Absolona, když poprvé spatřil podzemí Punkevních jeskyní. Touto, tzv. suchou cestou, se v lednu 1914 podařilo propojit Pustý žleb s propastí Macochou.

Profesor Absolon záhy usiloval odkrýt také druhou větev předpokládaných jeskynních prostor mezi Macochou a Pustým žlebem - chodby ležící poněkud hlouběji, na aktivním toku Punkvy. K tomuto úkolu nasadil stroje. Tak se kamenovrtacímu oddílu poručíka Slámy podařilo po odstřelech stropů ve vývěru proniknout roku 1920 proti proudu Punkvy do prvých neznámých prostor. Kromě chodeb protékaných Punkvou byly objeveny i suché dómy s překrásnou krápníkovou výzdobou. Krátce po objevu byla jejich část zpřístupněna veřejnosti. A protože je záhy navštívil také sám první československý president, byla největší prostora nazvána Masarykův dóm.

Profesor Absolon koordinoval i další průzkumné práce proti proudu i po proudu Punkvy. Největším problémem bylo překonat 40m hluboký tzv. Zlý sifon. Proražením velkorysé, 400m dlouhé, odvodňovací štoly se podařilo o několik metrů snížit hladinu podzemní Punkvy. Ale i přesto bylo nutno vodu ze sifonu při náročné a dramatické akci vyčerpat čerpadly. Okamžiky propojení propasti Macochy s Pustým žlebem vodní cestou opět barvitě popisuje profesor Absolon : „Divíšek vlézá do člunu zabezpečeného na laně. je sice stále strhován vírem do krouživého, chvíli povážlivého pohybu, ale má možnost spustit do vyprazdňovaného kolmého trativodu drátěný žebřík, který zavěšuje na skalním zubu. Mizí nám z očí, řev úplně přestává, zřejmě Nautily odsávají jen vyrovnanou hladinu rovného kolena sifonu - vtom co se děje ? Rázem slyšíme v plné síle hukot Nautil, strop sifonu se zvedl nad vodu - Divíšek vidí ze svého stanoviště světla z druhé strany, slyší radostné výkřiky - poslední scházející část, poslední spoj je nalezena. Je 20 hodin. Náš dějinný úkol byl dokončen. To se stalo 5.února 1933 o 8. hodině večerní. Dobojovali jsme těžkou fázi tohoto souboje s přírodou, jeden za všechny, všichni za jednoho, nás dvanáct, od pump i od explorační služby..."
Nad Zlým sifonem byl poté proražen tunel a od roku 1933 mohou návštěvníci po prohlídce suché části jeskyní proplouvat na lodičkách macošskými vodními dómy až na povrch.

První objevené části Punkevních jeskyní byly osvětleny a veřejnosti zpřístupněny už roku 1909. V roce 1920 byl na lodičkách zpřístupněn Masarykův dóm. V dnešním rozsahu se v jeskyních provádí od roku 1933. V roce 1947 byla postavena dnešní budova a roku 1955 byla renovována prohlídková trasa s instalací nového osvětlení. Poslední rekonstrukce celé prohlídkové trasy i budovy se uskutečnila roku 1996. Tato generální rekonstrukce vedla nejen ke zlepšení služeb návštěvníkům, ale také k ochraně a zlepšení stavu Punkevních jeskyní. Nová elektroinstalace je skryta, intenzita osvětlení snížena. Staré korodující zábradlí bylo nahrazeno nerezovým. Novým prvkem je přemostění Předního dómu, které návštěvníkům otevřelo nový pohled na jeho bohatou krápníkovou výzdobu. V jeskyni byly instalovány automaty na vícejazyčný výklad. K ochraně cenných jeskynních útvarů, ale i k bezpečnosti návštěvníků, slouží elektronický ochranný systém, automatický telefon i průmyslová televize. Prohlídkový okruh Punkevních jeskyní je dnes na vysoké technické i estetické úrovni.

 
Copyright © Správa jeskyní ČR | napište nám | mapa stránek | design by virushka | created by ONESOFT s.r.o.