další instituce resortu ŽP  
Správa jeskyní ČR CZ PL EN RU DE
Sloupsko-šošůvské jeskyně
Spustit virtuln prohldku

Vznik a vývoj Sloupsko – šošůvských jeskyní

V  Moravském krasu je evidováno přes 1100 jeskyní a propastí. Vznikaly postupnou erozní a korozní činností povrchových a atmosférických vod ve vápencích.

Sloupsko – šošůvské jeskyně představují jednu z nejvýznamnějších ponorových částí hydrografického systému Punkvy. Spolu s dalšími ponorovými jeskyněmi v oblasti Holštejna, vývěrovou Punkevní jeskyní a nejrozsáhlejší průtokovou částí – Amatérskou jeskyní - je podzemní systém Punkvy s délkou přes 30 km nejdelší v České republice. Sloupsko – šošůvské jeskyně měly několik vývojových fází. V počátku se Sloupský potok propadal v dnes již neexistujích ponorech a vytvářel průtokový systém odvodňovaný směrem do Pustého žlebu. Z tohoto systému zbyly pouze relikty v podobě jeskyně Kůlny či skalního útvaru Hřebenáč. Postupně se pak ponory posunovaly směrem po proudu a vytvářela se horní patra Sloupsko – šošůvských jeskyní. V dnešní době se Sloupský potok propadá v okolí Hřebenáče systémem mnoha ponorů do hloubky přes 80 metrů, kde protéká nejmladším spodním patrem. Dosud zcela neprozkoumanými zatopenými chodbami se vody Sloupského potoka dostávají do Sloupské větve Amatérské jeskyně, aby po několika kilometrech, na podzemním soutoku s Bílou vodou, vytvořily říčku Punkvu. Díky členitosti a značné velikosti dvoupatrového systému Sloupsko – šošůvských jeskyní vznikly řícením mezi jednotlivými patry mohutné propasti – Stupňovitá, Kolmá, Nagelova a Černá.

 
Copyright © Správa jeskyní ČR | napište nám | mapa stránek | design by virushka | created by ONESOFT s.r.o.