další instituce resortu ŽP  
Správa jeskyní ČR CZ PL EN RU DE
Array

NEJDELŠÍ JESKYNĚ 
34.900 m
Jeskynní soustava Amatérské jeskyně (viz č. 226 a 241), zahrnující Starou a Novou Amatérskou j., Punkevní j. s propastí Macochou a Výtokem Punkvy, j. Třináctku, j. Spirálku, j. Pikovou dámu a ponorovou j. Novou Rasovnu. Je rozsáhlým vícepatrovým systémem prostorných chodeb a dómů s mohutnými komíny a propasťovitými vstupy, aktivním průtočným, s řadou sifonů a polosifonů, s hojnými krápníkovými formami a erozními tvary. Je protékán od ponoru v Nové Rasovně potokem Bílá voda a od přítokového sifonu v tzv. Sloupské větvi Sloupským potokem, které se v ní spojují v Punkvu, jež následně protéká dnem propasti Macochy a vodními dómy Punkevních jeskyní do Vývěru Punkvy v Pustém žlebu. Aktuální celková délka činí 34.900m a denivelace přes 110m. Soustava leží v NPR Vývěry Punkvy v CHKO Moravský kras. 

NEJHLUBŠÍ PROPAST
473,5 m

Hranická propast(viz č. 188) t. Macůška. Propast je významnou lokalitou geologickou, hydrologickou i historickou. Její jezero je nejhlubším přírodním jezerem v ČR. Leží v NPR Hůrka u Hranic. Propast typu light hole dosud neznámé hloubky je hydrotermálního původu, z větší části je zaplněna mineralizovanou slabou kyselkou o teplotě 14-16,5° C (v hlubších partiích až 20° C). Hloubka suché části je 69,5 m.

Poslední měření bylo provedeno 27. září 2016 ZO ČSS 7-02 Hranický kras:

Při vlastní akci Krzysztof Starnawski provedl natažení vodící – orientační šňůry z prostor Zubatice k restrikci Mikado do cca 200m hloubky. Následovalo nainstalování kladek pro vodící kabel robota na hladině a v prostorách Zubatice v hloubce kolem 60-ti metrů, odkud už robot sestupoval sám Liftem I do restrikce Mikádo, řízený z hladiny Bartolomiejem Gryndou. Dále robot pokračoval podle „měřících“ šňůr umístěných v Liftu II Krzysztofem Starnawskim při předchozích akcích do hloubky 370 m, kde operátor robota opustil vodící šňůru a pokračoval „pocitově“ do hloubky podél stěny k hladině jezera. Poslední měření hloubky Propasti se uskutečnilo dne 27.9.2016. 

V maximální dosažené hloubce 404 m musel být průzkum ukončen z důvodu dosažení konce vodícího kabelu robota. 
. Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je tedy minimálně 473,5 m, (404+69,5), címž se stává nejhlubší zatopenou propastí na světě. Je ještě třeba učinit řadu výpočtů. Geologové dnes odhadují, že by mohla dosahovat hloubky i přes 700 m, čemuž nasvědčují teplota a chemické složení vody v Jezírku.[zdroj  
NEJDELŠÍ PSEUDOKRASOVÁ JESKYNĚ
1.065 m
Teplická jeskyně (viz č. 597) je pseudokrasovou blokovou jeskyní v pískovcích České křídové pánve. Její délka činí 1.065 m. Leží v NPR Adršpašsko-teplické skály v CHKO Broumovsko.
 
NEJHLUBŠÍ PSEUDOKRASOVÁ PROPAST
57,5 m
Kněhyňská j. (viz č. 623) t. Kněhyňská propast, je rozsedlinová pseudokrasová propast s členitým systémem puklinových chodeb a síní v křídových pískovcích flyšového pásma Západních Karpat v Moravskoslezských Beskydech. Její hloubka činí 57,5m a celková délka chodeb 280m. Leží v PP Kněhyňská jeskyně v CHKO Beskydy.
 
NEJDELŠÍ TRAVERTINOVÁ JESKYNĚ
30 m
Jeskyně Sv. Ivana (viz č. 50) pod kostelem a klášterem ve Sv. Janu pod Skalou (t. Ivanka) je uměle upravenou, původně přírodní dvousíňovou jeskyní vzniklou v holocénních travertinech. Je aktivní vývěrovou jeskyní, dříve údajně léčivého, krasového pramene zvaného Ivanka. Jeskyně sloužila jako poustevna sv. Ivana, později jako podzemní kostel (úprava zachována) a v jedné síni je klášterní krypta. Délka jeskyně činí 30m. Jeskyně je významnou lokalitou geologickou (významný holocenní profil) a historickou. Leží v NPR Karlštejn v CHKO Český kras.
 
NEJDELŠÍ DOLOMITOVÁ JESKYNĚ
1040 m
Bozkovské dolomitové j. (viz č. 141) t. Stará a Nová Bozkovská j., je členitý systém chodeb a dómů s podzemními jezery a přepadovým vývěrem, s krápníkovými formami a s unikátní selektivní morfologií stěn a stropů. Vznikla převážně korozí v čočce vápnitých dolomitů uprostřed fylitů železnobrodského krystalinika v Železnobrodské vrchovině. Její celková délka činí 1040m, z toho zpřístupněná trasa 350m, denivelace je 43m. Je významnou lokalitou geologickou a zoologickou (zimoviště netopýrů a vrápenců, bezobratlí) a má největší krasové podzemní jezero v Čechách. Jeskyně je technicky upravena a zpřístupněna veřejnosti. Je navrhovanou NPP Bozkovské dolomitové jeskyně.
 
NEJDELŠÍ LEDOVÉ JESKYNĚ
Mezi následujícími třemi jeskyněmi lze těžko rozhodnout, kterou z nich kvalifikovat jako největší.
Jeskyně Naděje (viz č. 641), t. Ledová j., je puklinovou pseudokrasovou jeskyní, vzniklou v neovulkanitech (fonolit) Čes. křídové pánve v Lužických horách. Její délka činí 30m, hloubka 6m. Zalednění je celoroční. Jeskyně je PP Naděje.
Ledové sluje u Vranova nad Dyjí (viz č. 513) představují celkem 14 pseudokrasových rozsedlinových, puklinových, suťových a kombinovaných propasťovitých jeskyní v bítešské ortorule, z nichž některé mají paledové mikroklima. Délka jeskyní dosahuje až přes 400m a jejich hloubka až přes 30m. Leží v NP Podyjí.
Jeskyně Piková dáma (viz č. 252) v Moravském krasu je propasťovitým systémem, jež je součástí soustavy Amatérské jeskyně. V jedné z větví jeskyně je Ledová chodba s téměř celoročním zaledněním, tedy s paledovou funkcí. Leží v PR Bílá voda v CHKO Moravský kras.
 
NEJVĚTŠÍ PODZEMNÍ PROSTORA (DÓM)
70 x 30 x 60m
Obří dóm v jeskynním systému Rudické propadání (viz č. 287). Dóm leží na podzemním řečišti Jedovnického potoka a má rozměry půdorysu 70x30 a výšku 60m. Leží v CHKO Moravský kras.
 
NEJDELŠÍ JESKYNĚ S ARAGONITOVÝMI FORMAMI 
Zbrašovské aragonitové jeskyně (viz č. 190) v Teplicích nad Bečvou jsou členitým systémem chodeb, dómů a komínů, korozního, převážně hydrotermálního původu. Díky své genezi na zóně minerálních pramenů se v nich vytvořily vedle u nás ojedinělých gejzírových stalagmitů také unikátní formy aragonitu -  jehlicovité a krystalické tvary. Jeskyně má doposud výrony CO2 z nichž se vytváří podzemní plynová jezera. Celková délka jeskynního systému činí 1322m, z toho zpříst. trasa cca 375m, denivelace 55m. Jeskyně je technicky upravena a zpřístupněna veřejnosti. Leží na území NPP Zbrašovské aragonitové jeskyně.
NEJMOHUTNĚJŠÍ PROPAST
Propast Macocha (viz č. 238) je mohutnou řícenou propastí typu light hole s jezírky a vodním tokem Punkvy na dně, se vstupy do Punkevních j. a se sifony do Amatérské j. Její hloubka činí 139m ke hladině jezírka, 168m celkem (tj. na dno Spodního jezírka). Je významnou lokalitou geologickou, zoologickou (zimoviště netopýrů a vrápenců, bezobratlí včetně vodních), botanickou (endemické druhy rostlin) i historickou (historie spel. výzkumů). Dno propasti je přístupno veřejnosti z Punkevních j. Leží v NPR Vývěry Punkvy v CHKO Moravský kras.
 
NEJHLUBŠÍ KRASOVÉ JEZERO 
442,5m
V Hranické propasti (viz č. 188), zvané též Macůška nebo Propast, je v hloubce 69,5 m pod povrchem hladina krasového jezera dosud neznámé hloubky. Tvoří jej mineralizovaná kyselka o teplotě 14-16,5° C (ve větší hloubce až 20° C).Poslední měření hloubky propasti se uskutečnilo dne 1. 10. 2012, kdy při akci speleopotápěčů z organizace ZO ČSS 7-02 Hranický kras Olomouc spustil Krzysztof Starnawski z hloubky 217 metrů sondu do hloubky 373 metrů. Sám potom krátce ještě sestoupil do hloubky 225 metrů, což je největší hloubka, dosažená na této lokalitě potápěčem.Celková potvrzená hloubka suché i mokré části je tedy minimálně 442,5 m (373 + 69,5), což ji činí nejen nejhlubší propastí ve střední Evropě, ale i jednou z nejhlubších zatopených sladkovodních propastí na světě. V tomto směru je však ještě třeba učinit řadu výpočtů. Geologové dnes odhadují, že by mohla dosahovat hloubky i přes 700 m, čemuž nasvědčují teplota a chemické složení vody v Jezírku.[ Potápěč dosáhl v jezeře hloubky -217 m ( M. Starnawski s šestičlenným týmem českých a polských potápěčůdne 21.6.2012) a sonda spuštěná potápěči hloubky 220m pod hladinou dne 23.6.2006, aniž by dosáhla dna. Leží v NPR Hůrka u Hranic.
 
NEJROZSÁHLEJŠÍ PLYNOVÁ JEZERA 
Zbrašovské aragonitové jeskyně (viz č. 190) v Teplicích nad Bečvou obsahují v některých hlouběji položených částech (na př. Gallašův dóm, Tunel, Jeskyně Smrti) koncentrace CO2, který se zde uvolňuje z přírodních výronů, vázaných na minerální prameny. Plyn tvoří v jeskyních plynová jezera s relativně proměnlivými koncentracemi až přes 80%. Jeskyně o celkové délce 1322m je technicky upravena a zpřístupněna veřejnosti. Leží na území NPP Zbrašovské aragonitové jeskyně.
 
NEJDELŠÍ PODZEMNÍ VERTIKÁLA
153 m
Rudická propast v jeskynním systému Rudické propadání (viz č. 287) v Moravském krasu je jedním z nejvyšších komínů tohoto systému, otevřeném na povrch umělým průkopem do závrtu u Rudic. Tak vznikla nejdelší vertikála v ČR o délce 153 m. Jeskyně leží v CHKO Moravský kras.
 
NEJDELŠÍ PODZEMNÍ TOK
přes 10 km
Podzemní tok Punkvy a jejích přítoků Sloupského potoka a Bílé vody v jeskynní soustavě Amatérské jeskyně (viz č. 211, 226, 230, 241, 251 a 252), tvoří ucelený kontinuální krasový vodní systém od Sloupského propadání přes Sloupsko-Šošůvské jeskyně a od Holštejnského propadání v Nové Rasovně přes jeskyně Pikovou dámu, Spirálku, Třináctku a Starou Amatérskou j., po jejich soutoku pak společně přes Novou Amatérskou j., Červíkovy j., dno Macochy, vodní dómy Punkevních jeskyní až po Výtok Punkvy, o celkové délce přes 10 km. Leží v CHKO Moravský kras.
 
NEJDELŠÍ VEŘEJNOSTI ZPŘÍSTUPNĚNÁ JESKYNĚ
návštěvní trasa 1230 m
Sloupsko - Šošůvské jeskyně s jeskyní Kůlnou (viz č. 211) v Moravském krasu, o celkové délce 4165m, mají technicky upravenu a veřejnosti zpřístupněnu návštěvní trasu v délce 1230m. Leží v CHKO Moravský kras.
 
NEJVĚTŠÍ VEŘEJNOSTI ZPŘÍSTUPNĚNÁ PODZEMNÍ PROSTORA
97x44x20m
Hlavní dóm Kateřinské jeskyně (viz č. 276) v Moravském krasu je rozlehlou, převážně řícenou prostorou o délce 97m, šířce až 44m a výšce dosahující 20m. Spolu s jeskyní je technicky upraven a zpřístupněn veřejnosti a již tradičně se v něm pořádají koncertní vystoupení. Jeskyně leží v NPR Vývěry Punkvy v CHKO Moravský kras.
 
NÁLEZY NEJSTARŠÍCH LIDSKÝCH POZŮSTATKŮ
V Českých zemích byly nalezeny kosterní pozůstatky neandrtálského člověka v těchto jeskyních :
- v jeskyni Šipka (viz č. 333) ve vrchu Kotouči u Štramberka (NPP Šipka),
- v jeskyni Švédův stůl (viz č. 323) v již. části Moravského krasu (PR Údolí Říčky v CHKO Moravský kras),
- v jeskyni Kůlna (viz č. 211) v sev. části Moravského krasu (CHKO Moravský kras).

NEJSTARŠÍ ZÁZNAM JESKYNĚ NA TOPOGRAFICKÉ MAPĚ
r. 1627
Hranická propast (viz č.188), zvaná též Macůška nabo Propast, ležící u Hranic na Moravě (NPR Hůrka) byla zakreslena již na tzv. Komenského mapě Moravy z roku 1627 (vydal holandský rytec a nakladatel N. I. Piscator) v podobě „rozpolceného kopce“ a označena nápisem „Propast“.

 
Copyright © Správa jeskyní ČR | napište nám | mapa stránek | design by virushka | created by ONESOFT s.r.o.